Listy navíc předčasně opadávají a tím se výrazně snižuje asimilační plocha (na které závisí růst plodů). Silně napadené rostliny mohou tedy být téměř holé - bez listů, případně s pár štětičkami listů na koncích nových výhonů. Plody rostlina nemůže vyživit. Proto většina předčasné opadává, případně mají pouze minimální velikost a proto i nevýraznou chuť.
Některé starší bělomasé odrůdy jsou vůči houbě velmi tolerantní, ovšem méně chutné (Amsdenova). Z novějších žlutomasých odrůd pak Jayhaven, Revita, Avalon Pride, Benedicte, Harrow Beauty a Royal Gem. Z nektarinek Flavourtop a Honey Kist.
Přesto doporučujeme i u odolnějších odrůd alespoň jeden ochranný postřik provádět.
První postřik doporučujeme provést měďnatými přípravky Champion 0,2 až 0,4%, či Kuprikol 0,6% (zároveň působí proti bakteriím způsobujícím kleotok). Optimální termín je podzim - zima (po opadu listů), či brzo na jaře. Vždy ale při teplotě nad nulou, alespoň 2 hodiny před deštěm a větve s pupeny postřikem pořádně "omýt"!
Je nutné si uvědomit, že postřik působí pouze jako prevetivní desinfekce (působí pouze před vlastním napadením). Používáme trysky s větším otvorem, aby množství postřiku pupeny skutečně omylo!
Další postřik je možno provést měďnatými i sirnatými přípravky (Sulka 6%, teplota nad 7°C), či přípravky organickými - Syllit 0,2%. Dithane 0,2%, Thiran 0,3% . Postřik je nejúčinnější v době zvětšování (nalévání) pupenů, kdy je možné zasáhnout i spory původně ukryté pod šupinami pupenů. Žádný postřik ovšem není 100% a navíc pupeny raší postupně. Často se stává, že i při ochraně většiny pupenů jsou napadeny špičky výhonů, neboť terminální pupeny raší o několik dnů dříve.
Jakmile se objeví v rašícím pupenu špičky zelených listů, spory houby prorůstají do listů a na jakýkoliv postřik je pozdě! Můžeme pouze přihnojením dusíkatými hnojivy na list podpořit růst zdravých listů (většinou do koncentrace 0,2% - aby nedošlo k popálení listů).
Postřiky je vhodné střídat (menší ekologická zátěž). Měď a síru navíc rostliny mohou využít i jako hnojivo - a tedy samy částečně odbourat.
Možná záměna - mšice broskvoňová. Při napadení mšicí se většinou napadené listy barví pouze žlutě, části některých listů nekrotizují (zasychají), krní - zaostávají v růstu. Mohou se ale i deformovat a kroutit (podoba kadeřavosti). Při silném napadení dochází i k deformacím a kroucení špiček letorostů. Poškození způsobují malé zelené mšice (špatně viditelné) na spodní straně listů či na kůře v horní části nově rašících výhonů. Co je typické a dobře viditelné - napadení mšicí je doprovázeno výskytem mravenců!
PUCHROVITOST SLIVONÍ
Způsobuje blízce příbuzná houba (Taphrina pruni, napadá slivoně - Taphrina deformans, napadá broskvoň) , takže způsoby ochrany jsou velice podobné.
Příznaky - mladé plody narůstají rychle do délky. Jsou zploštělé, bez vyvinuté pecky, časem i prohnuté. Později je pokrývá bílý povlak (mycelium). Houba napadá i výhony, na kterých přezimuje. Výhony mohou být ztloustlé a zdeformované.
Ochrana - měďnatými přípravky Kuprikol (0,5 - 0.6%) nebo Champion (0,2 - 0,4%) . První postřik před rašením pupenů, může se zopakovat na počátku květu.