Na postřik v této době bývá již pozdě. Účinný postřik je nutno provádět v době květu hrušní (nejlépe na neotevřená poupata a při dokvétání květů).
Účinné postřiky - Baycor 50 WP – 10 g na 10 litrů vody (0,1%)
- Discus - 2g na 10 litrů vody (0,02%)
- Dithane DG – 20g na 10 litrů (0,2%)
- Talent - 5 ml na 10 litrů (0,05%)
jedná se o houbovou chorobu - rez - dvoubytnou. To znamená, že střídá dva hostitele.
Houba přezimuje na jalovcích. Na jaře, v dubnu až květnu, vyrůstají na kůře větví jalovců zpočátku rosolovité oranžovožluté útvary, které zasychají a uvolňují výtrusy hub. Tyto spory infikují hrušně, především listy, ale i větvičky a plody. Především na listech hrušní se pak počátkem léta počínají vytvářejí výrazné skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později červeně lemované. Na spodní straně listu vyrůstají plodnice, které zpětně infikují jalovce. Na jalovcích se v místech napadení tvoří zduřeniny (ztlustlá místa) na větvích.
Z jalovců napadá především kultivary jalovce čínského (často se používají nízké, plazivé kultivary na pokrytí půdy) a domácí jalovec - chvojku klášterskou. Jalovec obecný, jehož plody se používají v kuchyni či při výrobě borovičky, nebývá napadán.
Rovněž thuje či cypřišky nejsou rzí napadány!
Zajímavé jsou tzv. odolné odrůdy hrušní. Přestože listy bývají infikovány a vytváří se na nich oranžové skvrny, houba se na nich nedokáže rozmnožovat a její vývojový cyklus je tím přerušen. Optimální vzdálenost pro přenos mezi hrušní a jalovcem je do 200 metrů, ale k přenosu větrem může dojít i na vzdálenost 1 kilometru.