Monilia laxa je blízce příbuzná houbě Monilinia fructigena, která napadá jabloně a hrušně (na plodech vytváří terčovité kruhy, ve středu kruhu je většinou poškození slupky, způsobené nakousnutím plodu vosou či obalečem - způsobuje červivost plodů).
Na třešních způsobuje hnědou hnilobu plodů, většinou při popraskání plodů po dešti. Přezimuje v napadených zaschlých plodech (označují se jako MUMIFIKOVANÉ). Tyto plody jsou většinou pevně přischlé k větvičce (obtížně se sklepávají). Na jaře se z nich šíří výtrusy houby, které ve vlhkém a chladném počasí infikují až 100% květů napadením přes bliznu.
Houba u citlivých rostlin může prorůst až do dřeva, způsobuje odumírání mladých větviček. Na rozhraní živého a mrtvého lýka způsobuje KLEOTOK - výtok nahnědlého, načervenalého, či naoranžovělého řidkého gelu, podobného smůle na jehličnanech. Na rozdíl od smůly ovšem nezasychá. Napadení se ve "dřevě" šíří cévními lýkovými svazky a je nutno jej zastavit vyříznutím lýka (podkorní vrstvičky) až do takzvaného zdravého dřeva.
Pár dobrých rad:
1) Zdravé lýko rozpoznáte podle jasné, světle zelené barvy, na rozdíl od nahnědlé barvy napadených a odumřelých cévních svazků. Rány čistíme zásadně od června (lépe od druhé poloviny měsíce) do konce července, v teplejších oblastech nejdéle do konce srpna.
2) Řez v chladném počasí, či dokonce při mrazu (i nočním) způsobuje namrzání hojivých pletiv, které následně houba znovu napadá!
3) Ránu nesmíme uzavřít!!! V žádném případě nepoužívejte štěpařský vosk či obalování rány! Zvýšená vlhkost a teplota pod voskovou vrstvičkou urychluje růst houby!!! Rostlina ale většinou dobře reaguje na zatření rány stromovým balzámem (růstový stimulátor urychluje zacelení rány, možná i balzám částečně ránu desinfikuje). Nikdy ale neuděláte chybu, když otevřenou ránu za letních teplot ponecháte otevřenou slunci!
4) Včas (na podzim po opadu listů - jsou dobře vidět) odstraňte mumifikované plody a požádejte o totéž sousedy!!!
5) Na počátku květu (když se otevírají první květy) proveďte postřik speciálními fungicidy. Postřik je nutný zejména za vlhkého a chladného počasí (pod 12°C) v době květu (po dešti). Při nižší teplotě totiž květy zůstávají delší dobu ovlhčené a spora houby má tak delší dobu k tomu, aby do rostliny prorostla. Přípravky na kadeřavost a puchrovitost zde nemají účinnost (pouze měďnaté desinfikují řezné rány a mrazové trhliny, ovšem neúčinkují na květy).
6) Použijte např. HORIZON (0,075% to je 7,5 ml na 10 litrů vody) - pouze se doprodává, lze použít 1x v roce, působí systémově - je rostlinnými pletivy rozváděn i do méně zasažených míst (ale nesmíte postřikem moc šetřit - příliš by se naředil a ztratil by účinnost). TALENT (0,07%) působí lokálně a velice rychle (do 1 hodiny je deštivzdorný), a lze použít opakovaně až 3x. TELDOR (0,15%) vytváří ochranný film na povrchu rostliny, lze použít 2x ročně. ZATO (0,045%) 2x ročně, SIGNUM (0,075% - 7,5 g na 10 l vody), nový dvousložkový systémový přípravek, působí preventivně (před napadením) i kurativně (léčí i krátce po infekci - tedy po napadení), 3x ročně.
7) Postřik se může, v případě špatného počasí, opakovat v 10 až 14 denním intervalu až do ukončení květu.
8) Nejvhodněšjší je ovšem pěstování odolných odrůd. Žádná odolnost však netrvá věčně. Přesto, pokud se můžeme vyhnout postřikům, nebo jejich použití silně redukovat, je takové ovoce nejkvalitnější.
Višně a kříženci višní s třešněmi:
německé odrůdy ACHÁT, SAFÍR, JADE, GEREMA, ukrajinští kříženci ČUDO VIŠŇA, VSTREČA, XENIA.
Meruňky:
rumunské odrůdy CARMELA, DACIA, OLIMP, RARES (zároveň odolné proti virové šarce), kanadská EARLY ORANGE.